změna chemického složení

Difúzní sycení povrchu – rozdíl chemického složení a tím i vlastností jádra a povrchu

Základem :

  • aktivní prostředí a uvolnění výchozích látek (disociace) v aktivním stavu
  • adsorpce na povrchu
  • difúze ve směru koncentračního spádu Dosažení vlastností :
  • přímo (vlastním sycením – např. nitridace, karbonitridace apod.)
  • nepřímo – (ještě následným následným zpracová zpracováním – např. cementování, nitrocementování apod.)

Cementování

  • Ocel je spolehlivě kalitelná pouze v případě, že obsahuje víc než 0,3 % uhlíku.
  • Nízkouhlíkové oceli je potřeba cementovat = nasytit uhlíkem. Uhlík difunduje do pevného materiálu velmi málo, a proto se cementování provádí za zvýšené teploty.

Nitridování

  • Je to nasycování povrchu dusíkem, který sloučením s Fe, Al a Cr vytvoří tvrdé nitridy a tím zvyšuje tvrdost a otěruvzdornost materiálu.

Nitrocementování

  • Je to nasycování povrchu dusíkem a uhlíkem zároveň.

Další způsoby chemicko-tepelného zpracování:

  • Sulfonitridace : sycení povrchu sírou, dusíkem a uhlíkem. Zlepšuje součinitel tření
  • Alitování : sycení povrchu hliníkem. Zlepšuje odolnost proti korozi za vyšších teplot
  • Šerardování : sycení povrchu zinkem. Zlepšuje odolnost proti atmosférické korozi
  • Inchromování : sycení povrchu chromem. Zlepšuje odolnost proti korozi ve slané vodě  
Close Menu