změna chemického složení
Difúzní sycení povrchu – rozdíl chemického složení a tím i vlastností jádra a povrchu
Základem :
- aktivní prostředí a uvolnění výchozích látek (disociace) v aktivním stavu
- adsorpce na povrchu
- difúze ve směru koncentračního spádu Dosažení vlastností :
- přímo (vlastním sycením – např. nitridace, karbonitridace apod.)
- nepřímo – (ještě následným následným zpracová zpracováním – např. cementování, nitrocementování apod.)
Cementování
- Ocel je spolehlivě kalitelná pouze v případě, že obsahuje víc než 0,3 % uhlíku.
- Nízkouhlíkové oceli je potřeba cementovat = nasytit uhlíkem. Uhlík difunduje do pevného materiálu velmi málo, a proto se cementování provádí za zvýšené teploty.
Nitridování
- Je to nasycování povrchu dusíkem, který sloučením s Fe, Al a Cr vytvoří tvrdé nitridy a tím zvyšuje tvrdost a otěruvzdornost materiálu.
Nitrocementování
- Je to nasycování povrchu dusíkem a uhlíkem zároveň.
Další způsoby chemicko-tepelného zpracování:
- Sulfonitridace : sycení povrchu sírou, dusíkem a uhlíkem. Zlepšuje součinitel tření
- Alitování : sycení povrchu hliníkem. Zlepšuje odolnost proti korozi za vyšších teplot
- Šerardování : sycení povrchu zinkem. Zlepšuje odolnost proti atmosférické korozi
- Inchromování : sycení povrchu chromem. Zlepšuje odolnost proti korozi ve slané vodě