Halloween je původně keltský svátek, který se slaví v USA, Kanadě, Velké Británii, Austrálii a v dalších anglosaských zemí. Datum Halloweenu je každý rok stejný, slaví se 31. října, den před křesťanskou slavností všech svatých.

Historie a původ Halloweenu

 Název Halloween vznikl z anglického All Hallows‘ Eve, což znamená předvečer dne všech svatých. Lidé si tento den připomínají své zesnulé předky. První zmínky o tomto svátku sahají přibližně do roku 1745, jméno se v průběhu let komolilo, až vznikl Halloween.

 Halloween vychází ze skotských slavností Samhain, kdy skotští Keltové slavili konec žní a připravovali se na příchod zimy, temnější části roku. Od 16. století bylo zvykem chodit ve strašidelných kostýmech od stavení ke stavení a výměnou za básničku či koledu vybírat sladkosti. Tyto kostýmy měly původně mást duchy, kteří se o této noci volně potulují po světě. Do Ameriky se Halloween dostal spolu se skotskými a irskými imigranty v 19. století. Původně se vyřezávaly tuříny, brambory a červené řepy a vkládaly se do nich žhavé uhlíky či svíčky. Američtí přistěhovalci je však nahradili dýněmi, které se snáze zpracovávaly a působily větší hrůzu. V 18. století si je prý dávali do oken a dveří svých příbytků a vítali tak své zemřelé předky. Mezi symboly Halloweenu patří již výše zmíněná dýně. Dále mezi ně patří čarodějnice, které dle pověr doprovázejí na cestách zlé duchy. Lidé se jich báli a věřili, že právě tento večer mají čarodějnice největší moc. Černé kočky byly vnímány jako jejich mazlíčci a jako symbol Halloweenu přetrvaly dodnes. Masky a kostýmy sloužily Keltům k matení zlých duchů. Až ve 20. století Američané začali nosit kostýmy pro zábavu. Velkou oblibou v současnosti je Trick-or-treating, v překladu – Dejte mi koledu, nebo vám něco provedu. Děti v kostýmech obchází sousedy, zpívají koledy a získávají za ně drobné sladkosti. Pokud jim majitel domu neotevře dveře, provedou mu drobnou lumpárnu. Koledovat se chodí vždy po setmění, kdy temné cesty osvětlují vydlabané dýně.

 Historie vypráví o opilci a šprýmaři Jackovi. Jednou, v předvečer svátku všech svatých, se tak strašlivě opil, že jeho duše začala opouštět tělo a z pekla si pro něj přišel ďábel, aby si ho sebou odvedl, jakmile Jack zemře. Jenže Jack se probral a jelikož do pekla nechtěl, začal s ďáblem smlouvat. Po chvilce přemlouvání Jacka napadla lest, která mu mohla vyjít. Pře svým odchodem se chtěl ještě naposledy napít a jelikož u sebe neměl peníze, poprosil čerta o šest pencí. Přesně tolik tenkrát stálo pivo. Čert se Jackovi vysmál, kde by prý on vzal peníze. Proto mu Jack navrhl, aby se proměnil v těch šest pencí sám, že jimi Jack zaplati a čert se pak může zase proměnit zpátky. Ďábel se nakonec nechal od Jacka přemluvit a skutečně se na šest pencí proměnil. Jack dal ale hospodskému jen pencí pět a jednu si schoval do peněženky. Protože nebylo těch šest penci pohromadě, nemohl se ďábel proměnit zpět do své podoby. Ďábel vyhrožoval a smlouval, až se nakonec dohodl s Jackem, že když dá poslední penci k těm pěti a čerta tak pustí, dostane Jack ještě rok na zemi navíc. Jack čerta osvobodil a skutečně ještě dostal rok života. Jack se nezměnil a oslepený svým vítězstvím nad čertem se všude chlubil a dával si za své vyprávění platit pitím, a tak nakonec na tom byl daleko hůř než kdy před tím. Po roce se Jack opět v předvečer všech svatých setkal s ďáblem. Kvůli Jackovu chlubení si čert nechat ušít z ostudy kabát, proto byl na něj pěkně nahněván. Nadával a zlobil se a že si má Jack pohnout, protože dnes už teda žádné poslední napití nebude. A jak to tak povídal uvědomil si, že se tak rozohnil, že sám má velkou žízeň. V blízkosti se nacházela jabloň se šťavnatými jablky, ale ďábel na ně nedosáhl. Jack toho využil a nabídl čertu, že si mu může stoupnout na ramena a přes něj pro ta jablka sáhnout. Čertovi se nápad zalíbil a učinil tak. Vylezl po Jackových ramenou a začal lézt po stromě vysoko do jeho koruny.  Jack využil chvíle čertovy nepozornosti a vyryl na kmen stromu do kůry znamení kříže. Když chtěl ze stromu slézt zjistil, že to nejde. Seděl ve větvích a Jack začal opět vyjednávat. Ďábel mu zase nabízel roční odklad, ale tentokrát to Jackovi nestačilo. Po dlouhém smlouvání se dohodli, že si pro něj už nikdy ďábel nepřijde a do pekla nikdy nepřijde. Poté co čerta propustil, Jack opět začal s pitím. Stal se ještě větším opilcem, než-li kdy byl dříve a to vyústilo v jeho smrt na předvečer všech svatých. Jeho duše se po smrti vydala do nebe. K jeho smůle byl však v nebesích za svůj zhýralý život odmítnut. Připomněli mu, že měl nejméně dva roky na to, se polepšit, protože mu bylo ukázáno, kam jeho život spěje, ale on toho nedbal. Poté se vydal do pekla, ale i odtud byl vyhnán. Bránu pekla nikdy překročit nesmí, tak zněla dohoda. Jack doplatil na své podvody, a nakonec podvedl sám sebe. Po chvíli bloudění u pekelné brány se ďáblu Jacka zželelo, ale porušit smlouvu nemohl. Proto dal Jackovi jeden žhavý uhlík, který měl nosit temnotou a o který se měl hřát, vždy právě při výročí své smrti, tedy v předvečer svátku všech svatých 31. října. Od těch dob dávají lidé do dýní svíčky a žhavé uhlíky. Jsou pro Jacka, aby jeho umučená duše nebloudila ve tmách a mohla se v nekonečné zimě aspoň trošičku ohřát. A také se věří tomu, že když lidé dají Jackovi do dýně svíčku, tak potom ochrání jejich obydlí a jejich duše před zlými duchy.

  • Autor : Petr Kupsa
Close Menu