Kováři měli vždy velmi dobré společenské postavení, nejen proto, že byli povětšinou zámožní (říkalo se, že i když nemá kovář ani vindru, stále je bohatý – neboť měl velký majetek v materiálu a vybavení kovárny). Svědčí o tom i to, že v mnoha kulturách, jako jsou Řekové, Římané, či Slované, byl kovář mezi bohy (viz. Bohové), což je v oblasti řemeslníků ojedinělé. V kovárnách se probíraly důležité věci a kovářovo slovo mělo váhu. Vzhledem k tomu, že kováři pracovali s ohněm, v očích lidí byli tajemní a dle mnohých měli čarovnou moc.

Kovář byl také léčitelem – mimo jiné trhal zuby, neboť si uměl vyrobit potřebné kleště a míval velkou sílu, ale také horkým železem zastavoval krvácení a vypaloval bradavice – léčil lidi i zvířata, hlavně pak koně. Kovářova manželka byla velice často kořenářkou. V době pronásledování čarodějnic a hledání satana ve všem, co lidé nechápali, bylo mnoho povolání ohroženo – nikoli však kováři – ti unikli hlavně díky tomu, že byli nezbytně potřební a nenahraditelní a tak jim bylo mnoho odpuštěno a přehlíženo. V Českých zemích byli patrony kovářů svatý Linhard (německý Leonard), Matěj (apoštol) a Patrik.

(zdroj viz. Literatura, wikipedia)

Close Menu