Snad každá země, kde působí a působili kováři, má své vlastní pověry. Chtěli bychom zde shromáždit co nejvíc z nich. Neváhejte nám nějakou zaslat, pokud zde není.

  • kladivo se nesmí nechávat přes noc na kovadlině, jinak kovář neusne (jiný zdroj uvádí, že pokud kovář nechá kladivo na kovadlině, bolí ho druhý den při kování ruka).
  • svěrák se nesmí přes noc nechat utažený, jinak kováře bolí zuby.
  • voda, ve které kovář chladí a kalí železo, má léčivou moc.
  • podkova, zavěšená nad dveřmi, nebo položená na prahu, nosí štěstí do domácnosti.
  • kovář umí léčit uřknuté koně

Uřknutého koně poznati: Takovému koni oči pláčou, a potí se a třese se a nemůže ani jiesti. Sezná-li se, že ty slzy jsou slané, to prý je jisté znamení, že jest uřknutý. Uřknutému koni pomoci: Chyť kocoura pitomého a nalej plný škopek vody, potom ho celého třikráte v té vodě potop a pak v ní zmej koně uřknutého. Pro klisnu vezmi k tomu kočku. Kdybys věděl, kdo ho uřkl, tak vezmi z toho člověka kousek šatů choděcích a tím ho podkuř. Aby koně žádný neuřkl: Zavaž pivoňku do ocasu, ať s ní kůň chodí.

  • přes noc se dává na výheň křížem lopatka a pohrabáč, aby čerti nemohli pracovat.
  • přibije-li se podkova na dveře náměsíčníkovy, přestane ten v noci vycházet.
  • Mnohý kovář, zvláště který mnoho cestoval a zvěděl mnoho, uhodí před svatvečerem v sobotu, když dokonal práci, ještě třikráte kladivem na prázdno na kovadlinu a tím prý je pekelný duch opět na celý týden ukován. Jinak by zpřetrhal železa, jimiž jest spjat v pekle a jimiž lomcoval po celý týden a vyvrátil by celý svět z kořenů.

Chtěl-li který kovář zaříkávati, musil v čase od Nového roku do sv. Jiří (24. dubna) dvěma prsty pravé ruky zamáčknouti krtka. Potom prý zaříkal mnohou nemoc koňskou: šál, spánek, můstky, bradavice, krtice, lišeje, houbu i nátku. Kovář se postavil proti hlavě dobytčete a řekl znamenaje je svatým křížem: »Ve jménu Pána našeho, Ježíže Krista, nerosti znamení, jako nerostlo kamení od Kristova narození« (to se říkalo třikráte). Na to obrátil se proti slunci a řekl: »Prosím Tebe, Panno Maria, aby toto hovado tělo čisté a zdravé mělo vždycky. Pomodlil se »Otčenáš« a »Zdrávas« a byl jist, že každý neduh se ztratí.

  • v Africe se často kovář ke kovadlině chová jako k nevěstě – včetně svatebního obřadu.
  • puknutí kovadliny je velice zlé znamení – značí neštěstí, nebo smrt.
  • u sibiřských Jakutů byl kovář roven šamanovi, kdy kovář léčil přirozenými prostředky a šaman pomocí duchů.
  • u Kitarů je kovář považován za vládce ohně a často je něco jako bratr šamana. Občas je vyžadováno, aby jím byl i reálně.
  • v Indii se objevuje okolo kovářství mnoho mýtů. V jednom z nich došlo k usmrcení většího počtu kovářů, protože bohům vadil dým z jejich kováren.
  • v některých slunečních kultech se objevuje myšlenka, že jakýsi kovář, často bůh, ukul slunce. U východních Slovanů měl tuto funkci Svarog (viz. Bohové).
Close Menu