Tepelné zpracování je záměrné využívání fázových a strukturních přeměn v tuhém stavu ke změně struktury a tím k získání požadovaných mechanických nebo strukturních vlastností výrobku
- chemicko tepelné zpracování ( + změna chemického složení)
- tepelně mechanické zpracování ( + působení plastické deformace)
Obecný diagram tepelného zpracování
- ohřev (rovnoměrný, přestup tepla a vodivost, tepelná a strukturní pnutí, vliv prostředí
- výdrž (prohřátí (tepelný spád), průběh reakcí (difúzní, rozpouštění, homogenizace chemického složení ap.)
- ochlazování – dle potřeby, zajištění rovnovážnosti, nebo nerovnovážnosti struktury – tepelná a strukturní pnutí
Žíhání
- ke snížení pnutí
- rekrystalizační
- na měkko
- homogenizační
- normalizační
Kalení
Způsoby kalení
- do studené lázně (přímé)
- přerušované
- termální
- izotermické zušlechťování
- ochlazování povrchu – ochlazování jádra
Povrchové kalení
Dle zdrojů a způsobů ohřevu
- kalení plamenem
- indukční kalení
- kalení v lázních (ponorné)
- kalení vysokoenergetickými zdroji (laser)
Popouštění kalení + popouštění konstrukčních ocelí = zušlechťování
Stádia
- I. do cca 200 °C – rozpad tetragonálního martenzitu na ε karbid Fe2C a nízkouhlíkový (kubický) popuštěný martenzit
- II. 200 až 300 °C – rozpad zbytkového austenitu na strukturu bainitického typu(zvětšení objemu)
- III. nad 250 °C – vzniká rovnovážný Fe3C a nízkouhlíkový martenzit se mění na α ferit – sorbit – výrazná změna vlastností lastností
- IV. nad 500 °C – hrubnutí částic cementitu – u legovaných ocelí – difúze substitučních prvků – precipitace specielních karbidů (sekundární tvrdost)
