Meče s nápisy ULFBERHT můžeme označit jako pozdněkarolinské až ottonské. Archeologové a lingvisté na základě rozboru jména Ulfberht lokalizují výrobní centrum těchto mečů do středního Porýní, prostoru mezi městy Mainz a Bonn. V této oblasti měl žít kolem roku 800 mečíř Ulfberht, jehož výrobky byly tak známé a žádané, že se jeho jméno objevovalo na čepelích i po jeho smrti a stalo se znakem vysoké kvality (Pleiner 1962, 168).

Jiní badatelé se přiklání k teorii, že nositel jména Ulfberht byl kmenový náčelník, který organizoval výrobu těchto mečů. Je ale zarážející, že z prostoru na středním Rýnu nepochází téměř žádné nálezy a v oblastech vzdálených stovky kilometrů se nachází tyto meče po desítkách. Dlouho se vedl spor, zda meče s tímto nápisem vyráběl jeden člověk, či jedna dílna nebo několik dílen. Možnost jediného výrobce a dílny se podařila vyvrátit tím, že se meče s tímto nápisem vyskytují v širokém časovém úseku a nápisy jsou hotoveny různými rukopisy s různými odchylkami. V dílnách se nápis +ULFBERHT+ opisoval a patrně díky negramotnosti některých výrobců docházelo k přesunutí jednotlivých znaků nebo převracení písmen: např. +ULFBERH+T; +ULFBERH+┴ . Nápisy bývají doplněny křížky, které jako symboly křesťanství měly chránit nositele této zbraně. Na opačné straně čepele jsou vyryté kolmé a skosené čáry. Na mečích ULFBERHT bylo zjištěno, že se tahy těchto čar liší. To opět vedlo některé badatele k hypotézám o možnostech označení osobního vlastnictví nebo sociálního postavení. Uvažuje se také o obchodním významu, protože podobné značky se objevují v určitých oblastech na dnech keramických nádob. Jak ukazují archeologické nálezy šířil se tento meč z výrobního centra severním a severovýchodním směrem. Početné nálezy těchto mečů jsou ve Skandinávii a v Rusku, dále se nacházejí na Britských ostrovech, Polsku ojedinělé nálezy pochází z Německa, Rakouska, Chorvatska (Geibig 1991, Jankuhn 1950, Kirpičnikov 1966, Szameit 1992, Vinski 1966). Výskyt tohoto meče na našem území je zcela výjimečný. Meč s nápisem ULFBERHT je u nás znám pouze z pokladu chrámu sv. Víta v Praze (Pleiner 1962, 168; 237).

  • Zdroj : výňatek z práce „Konzervace železného meče ULFBERHT“, autoři : Alena Selucká, Antonie Richtrová, Martin Hložek

Wikipedia o těchto mečích neříká mnoho: 

dál na Halloween

Close Menu