(14. století až současnost)

Někdy nazývané také jako „pravé řemeslo“. Hlavním požadavkem byla funkčnost, proto se vesničtí kováři zaměřili na zemědělské náčiní, jeho údržbu a výrobu. Kováři zabývající se řemeslem na vesnici se v Evropě vyčlenili v průběhu 14. století. V této době se kovářská díla rozdělila na tzv. kovářská díla bílá (výroba a údržba nářadí) a kovářské dílo černé (podkovářství a kovářská práce na vozech).

Vesnické kovářství neprocházelo téměř žádným vývojem, kromě toho, vázaného na vývoj zemědělství a zemědělského náčiní. V Čechách se většina kovářů neuživila pouze kovařinou a měla ji jako doplňkovou činnost k hospodaření. Mnoho statků disponovalo vlastní výhní a drobné opravy si tak mohli zastat sami. Některé tradice kováři dodržují dodnes. Například kladivo by se nemělo přes noc nechávat na kovadlině, nebo kovář nebude mít klidný spánek (více o pověrách v části Pověry na těchto stránkách). V dnešní době se práce vesnických kovářů zaměřuje hlavně na podkovářství. 

Close Menu