Tvrdost
- definujeme ji jako odpor, který klade materiál proti vnikání cizího tělesa, na této definici je založena většina přístrojů k měření tvrdosti
- jako jedna z mechanických vlastností, má hlavně u kovových materiálů mimořádnou důležitost, neboť ze všech vlastností materiálu ji můžeme zjistit nejrychleji, nejlevněji a i na předmětech nejmenších rozměrů
- z tvrdosti často usuzujeme i na některé další vlastnosti materiálu (pevnost v tahu, obrobitelnost apod.), zkouší se buď na zkušebních vzorcích nebo přímo na hotových výrobcích
- zkoušky tvrdosti dělíme podle druhu namáhání na statické (HB,
- HV, HRA, HRB, HRC, Shore) a dynamické (Poldi kladívko, Shoreho skleroskop, duroskop, odrazové zkoušky nebo podle způsobu vnikání) a potom podle způsobu vnikání na vrypové, vnikací a odrazové
- zkouška vrypová – dnes se používá jen pro tvrdé a křehké materiály
- (sklo, porcelán), v technické praxi se používá zkouška podle Martense
- zkouška vnikací – je nejpoužívanější zkouškou tvrdosti materiálů, při této zkoušce zatlačujeme do zkušebního materiálu velmi tvrdé těleso (kulička, kužel, jehlan) a měřítkem tvrdosti je velikost vzniklého vtisku (plocha, hloubka nebo ůhlopříčka)
Tvrdost podle Brinella
- Tvrdost zjišťujeme vtlačováním kalené ocelové kuličky rovnoměrně stupňovanou silou, po určitou dobu do lesklé rovné plochy zkušebního vzorku nebo zkoušené součásti.
Tvrdost podle Rockwella
- Zjišťujeme na Rocwellově tvrdoměru jako rozdíl hloubky vtisku kalené ocelové kuličky nebo diamantového kužele mezi dvěma stupni zatížení (předběžného a celkového), účelem předběžného zatížení je vyloučit z měřené hloubky nepřesnosti povrchových ploch.
Tvrdost podle Vickerse
- Zkouší se na Vickersově tvrdoměru, do materiálu vtlačujeme diamantový jehlan se čtvercovou základnou a okulárem mikroskopu nebo projekcí zjišťujeme střední délku u obou úhlopříček, pro praktickou potřebu se používá tabulek, ve kterých se podle délky úhlopříčky a použité síly najde odpovídající tvrdost.
Mikrotvrdost
- Pro velmi tenké materiály nebo malé předměty (fólie, strukturní složky materiálů aj.) používáme mikrotvrdoměrů, nejčastěji s diamantovým jehlanem (Vickers) a malým zatížením
(0,005 až 1 N), mikrotvrdoměry jsou buď samostatné nebo jsou součástí metalografického mikroskopu.